Fiskalizace v Chorvatské republice: fakta

19.02.2016

Z daňového hlediska bylo záměrem dosáhnout stavu, kdy větší počet lidí bude platit nižší daně.

Stav v roce 2012

• Existence velkého počtu malých a středních podniků zapojených do hotovostních transakcí,
• velký podíl plateb v hotovosti se zdál být zřejmým, ale čísla z daňových přiznání ukazovala pouze 15% podíl těchto plateb,
• nedostatečná finanční disciplína,
• potřeba účinného nástroje dohledu nad tržbami v hotovosti,
• řešení: on-line evidence tržeb (on-line fiskalizace).

Zahájení fiskalizace

• Od počátku projektu v dubnu 2012 stačilo 8 měsíců k nabytí účinnosti právní úpravy a fiskalizace byla spuštěna k 1. 1. 2013.
• Fiskalizace byla zavedena postupně ve 3 fázích:
  • od 1. 1. 2013: pohostinství a ubytování, velcí plátci,
  • od 1. 4. 2013: velkoobchod a maloobchod, OSVČ v oblasti služeb,
  • od 1. 7. 2013: ostatní subjekty.
• Výjimky z procesu fiskalizace:
  • subjekty bez povinnosti vystavovat faktury (účtenky),
  • dobře měřitelné služby,
  • další výjimky dle rozhodnutí vlády.
• Zavedení fiskalizace bylo doprovázeno mediální antikampaní, která hrozila zvýšením nezaměstnanosti, krachy podnikatelů a celkovou nefunkčností systému.
• Model fiskalizace měl na konci roku 2012 podporu 93 % obyvatelstva.
• Byla zahájena soutěž typu účtenkové loterie.
• 32 % obyvatelstva změnilo své chování a nově při nákupech vyžaduje účtenky.

Vliv na podnikání

• Většina daňových subjektů pro nový systém využila stávajících přístrojů.
• Trh se procesu fiskalizace rychle přizpůsobil nabídkou dostupných přenosných zařízení a internetového připojení.
• 95 % rozlohy země je pokryto internetovým připojením a pouze 25 daňových subjektů z 87 tisíc působí v oblasti bez internetového připojení.
• Fiskalizace u podnikatelů nevedla k ukončení jejich činnosti. V případě OSVČ znamenala fiskalizace zvýšení podílu subjektů, které využívají paušální zdanění (současně se totiž zvýšil limit pro odvod DPH).
• Přibližně 46 000 společností bylo administrativně zrušeno, protože nevykazovaly činnost, nikoliv kvůli zavedení fiskalizace.
• Počet společností vzrostl mezi roky 2012 a 2013 o 11 % a mezi roky 2013 a 2014 o 9 %.
• Více než v 98 % případů trvá odezva systému na pokladně méně než 0,5 vteřiny. Žádné zdržení nebo fronty při placení nevznikají.
• Dosud nedošlo k žádnému výpadku systému ani k narušení jeho bezpečnosti.
• Platby v hotovosti tvořily v roce 2014 podle podílu vydaných dokladů cca 90 % všech plateb.
• Kontrola subjektů ze strany správce daně začala být prováděna cíleně na základě analýzy dat získaných z fiskalizace. Efektivita výkonu finanční správy je pětinásobná.

Fiskální dopady

• U OSVČ v oblasti pohostinství bylo mezi roky 2012 a 2013 zaznamenáno zvýšení průměrných denních příjmů o 125 % a zvýšení průměrného množství denně vystavených dokladů o 65 %.
• Podle daňových přiznání došlo u nezávislých činností, řemesel a OSVČ mezi roky 2012 a 2013 k nárůstu průměrného vykázaného příjmu o 35 %.
• V oblasti pohostinství byl mezi roky 2012 a 2013 ve vztahu k DPH zaznamenán více než 40% nárůst zdanitelných plnění. V oblasti obchodu se jednalo o 13% nárůst.
• Mezi roky 2012 a 2013 se zvýšil výběr spotřební daně na státní úrovni o 48 %.
• U daně z příjmu PO došlo mezi roky 2012 a 2013 k 11% zvýšení daňových závazků u subjektů zařazených do procesu fiskalizace.
• U daně z příjmu FO došlo mezi roky 2012 a 2013 v případě nezávislých činností k 70% nárůstu daňových závazků u subjektů zařazených do procesu fiskalizace.
• Zkušenosti ukázaly, že systém fiskalizace není u podnikatele problém zavést během 3 dní.

Stav v roce 2015

• Přetrvává silná politická vůle dále rozvíjet a využívat nástroj fiskalizace.
• Projekt má velkou podporu obyvatelstva.
• Podnikatelé nepovažují fiskalizaci za problém pro jejich podnikání.
• Podnikatelé provozující činnosti spadající do výjimek ze systému se chtějí stát jeho součástí.
• Daňová správa považuje fiskalizaci za účinný nástroj a podporuje jeho rozvoj a využívání.

Srovnání chorvatského a českého modelu fiskalizace

Co platí pro oba modely?

• Postup fiskalizace tržby je stejný:
  • podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML finanční správě,
  • ze systému finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky,
  • podnikatel vytiskne účtenku (včetně unikátního kódu),
  • zákazník obdrží účtenku,
  • evidenci dané tržby si zákazník může ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy.
• Mají řešení pro případ výpadku internetu.
• Podnikatel nepotřebuje certifikovanou pokladnu.
• Chrání obchodní data proti zneužití.
• Rozumný (ale přísný) přístup finanční správy.

V čem se oba modely liší?

Parametr	Česká republika	Chorvatská republika
Zjednodušený elektronický režim (offline)	ANO	NE, paragony
Regulace stavu hotovosti v pokladně	NE	ANO
Povinnost zákazníka převzít a držet účtenku	NE	ANO
Zasílání údajů o pokladním personálu	NE	ANO
Poplatek za digitální certifikát	NE	ANO
Maximální výše sankce	500 000 Kč	500 000 HRK (1,8 mil. Kč)

Další informace o projektu fiskalizace v Chorvatské republice jsou dostupné zde.