Kontrola plnění povinností a správní trestání

Kontrolu plnění povinností uložených zákonem o evidenci tržeb (dále též „ZoET“) vykonávají orgány Finanční správy České republiky a orgány Celní správy České republiky, tj. finanční a celní úřady (§ 2 ZoET).

Kontrolní činnost

Kontrola dodržování povinností uložených zákonem o evidenci tržeb je vykonávána v rámci vyhledávací činnosti, kterou upravuje daňový řád. Zákon o evidenci tržeb pak upravuje pravomoc těchto orgánů provádět kontrolní nákup, který je specifickou formou místního šetření.

Kontrolní nákup (§ 24 ZoET)

Provedení kontrolního nákupu je činnost kontrolních pracovníků Finanční a Celní správy, jejíž podstatou je zjištění skutečného stavu okolností relevantních pro následné posouzení, zda u kontrolovaného subjektu nedošlo k porušení zákonem stanovených povinností. Kontrolní pracovník mj. ověří, zda byly údaje o evidované tržbě, kterou poplatník na základě kontrolního nákupu uskutečnil, zaslány na společné technické zařízení správce daně a zda byla vystavena účtenka, a to řádně a včas. Je-li v rámci kontrolního nákupu pořízeno zboží, jehož charakter umožňuje jeho vrácení, může kontrolor od smlouvy odstoupit a nákup vrátit. Pokud charakter zboží nebo služba vrácení neumožňuje (např. oběd v restauraci nebo ostříhání u kadeřnice) nebo byla-li by odstoupením od smlouvy poplatníkovi způsobena majetková újma, pak odstoupení od smlouvy ze strany kontrolních orgánů není možné.

Správní trestání

Při ukládání pokut za přestupky uvedené v zákoně o evidenci tržeb se jako procesní právní předpis uplatňuje zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich se subsidiárním použitím správního řádu.

Přestupky (§ 28 a § 29 ZoET)

Ustanovení § 28 ZoET upravuje přestupek proti evidenci tržeb. V odstavci 1 je uvedena skutková podstata přestupku dopadající na všechny fyzické osoby spočívající v tom, že tyto osoby závažným způsobem úmyslně ztíží dosažení účelu evidence tržeb nebo dosažení účelu evidence tržeb zcela zmaří. Z hlediska naplnění subjektivní stránky přestupku je vyžadováno zavinění ve formě úmyslu. Obdobně je koncipována skutková podstata přestupku právnických a podnikajících fyzických osob uvedená v odstavci 2, s tím rozdílem, že u těchto subjektů není posuzováno zavinění. Příkladem tohoto přestupku může být např. úmyslná výroba a distribuce softwaru způsobilého zajistit obcházení povinností podle ZoET. Za přestupek dle § 28 ZoET lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč.

Ustanovení § 29 ZoET upravuje správní tresty pro právnické a podnikající fyzické osoby, které se dopustí přestupku tím, že jako osoby, které evidují tržby, poruší povinnost zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně nebo vystavit zákazníkovi účtenku. Za tyto přestupky lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

Pokud poplatník poruší povinnost umístit informační oznámení či zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb nebo blokem účtenek tak, aby předešla jejich zneužití, dopustí se přestupku, za který lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.

Výše pokuty bude stanovena na základě správní úvahy správního orgánu a vždy bude odpovídat závažnosti porušení povinnosti. K uložení pokuty v maximální možné výši je možné přistoupit jen při opakovaném nebo závažném porušení zákona. Pokuta není jediným instrumentem, který lze v rámci správního trestání použít. V případech méně závažných porušení je možné uložit pouze napomenutí. Správní trest se ukládá rozhodnutím, v případě splnění zákonných podmínek jej lze uložit příkazem na místě. V případě, kdy se příkaz vydává na místě, lze uložit pokutu ve výši maximálně 10 000 Kč.

Odpovědnost za přestupky v případě pověření

Podnikatel, který k evidování tržeb pověřil jiného podnikatele, se pověřením nezbavuje odpovědnosti za důsledky spojené s porušením evidenční povinnosti (§ 9 odst. 4 ZoET). Pověřující poplatník tedy i nadále odpovídá za důsledky spojené s porušením povinnosti, upravené v § 18 až 23 zákona o evidenci tržeb, a to společně s pověřeným poplatníkem. Za porušení ostatních povinností, k jejichž plnění je povinen pověřený poplatník, odpovídá pouze pověřený poplatník.

Zproštění odpovědnosti za přestupek

Podnikatel za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránil. Zproštění odpovědnosti právnické osoby za přestupek upravuje § 21 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Toto ustanovení se podle § 23 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky použije obdobně také u podnikajících fyzických osob. Jedná se zejména o případy, kdy podnikatel nemůže plnit své zákonné povinnosti z důvodu tzv. vyšší moci, tedy náhlé, nepředvídatelné a nevyhnutelné okolnosti, která podnikateli ve splnění uložené povinnosti zabránila. Podnikatel musí prokázat, že vynaložil veškeré úsilí, které by bylo v daném konkrétním případě objektivně možné (a tedy i spravedlivé) požadovat, např. v případech přepětí v elektrické síti, které způsobí nefunkčnost všech pokladních zařízení, která jsou schopna evidenci tržeb realizovat, potvrzením dodavatele elektrické energie o výpadku, dokladem, po jakou dobu bylo pokladní zařízení v servisu, potvrzením elektrikáře o době opravy apod.

Opatření k vynucení nápravy

Uzavření provozovny a pozastavení výkonu činnosti (§ 31 ZoET)

V případě, že kontrolní orgán zjistí zvlášť závažné porušení povinnosti zasílat údaje o evidované tržbě, podat oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu nebo vydávat účtenky, může nařídit okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti, při které dochází k evidenci tržeb. Tato opatření k vynucení nápravy budou využívána ve výjimečných případech, a to zejména v případech úmyslného obcházení zákona.

Pokuty za nesplnění oznamovací povinnosti ukládané dle daňového řádu

Zákon o evidenci tržeb stanoví určité povinnosti, jejichž porušení není klasifikováno jako přestupek, při jehož zjištění je vedeno správní řízení, jedná se však o porušení povinnosti, za nějž lze uložit pokutu dle § 247a daňového řádu. Příkladem takovéhoto porušení je porušení povinnosti oznámit správci daně údaje o provozovnách, ve kterých poplatník přijímá evidované tržby (viz § 17 ZoET) či povinnost podat oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu (viz § 23a odst. 1 písm. c) ZoET).

Nacházíte se zde: